Do Pekingu rozžhaveného víc, než pánevní dno Anastázie Steelové, přijíždí americká patoložka Margaret Campbellová, která nemá o Čínu a její lid naprosto žádný zájem, což jí dřív nebo později dají dost sežrat. Nedobrovolně se dává dohromady s mladým a ošklivým detektivem Li, aby vyřešili případ sebeupálení, která se v Číně dějí častěji, než je autor ochotný přiznat. Samozřejmě to není sebeupálení, ale obrovská konspirace farmaceutického konglomerátu, což je všem jasné už na začátku, ale na vysvětlení si počkáme až na konec.
Postava Margaret Campbellové by mohla být trochu promakanější, ale jinak je pro knihu naprosto klíčová. Je to taková ta vysvětlovací postava, na které je demonstrován střet čínské a americké kultury. Ona je ta, která potřebuje neustálou osvětu ohledně jejich mentality, a ona je ta, která neustále naráží na nepřekonatelné kulturní rozdíly dvou zemí, jež si obě myslí, že jsou středem světa. Na vlastní kůži by to mohlo být nepříjemné, ale takhle se můžete dívat z povzdálí, nechat se osvětlovat a multikulturně obohacovat, a to z bezpečí vlastního domova. Přestože se v téhle celé kaši kolem trochu ztrácel samotný případ, tak mě to absolutně bavilo. Dokonce mě to donutilo najít si na Wikipedii čínskou kulturní revoluci. Vypadá to, že to byla sranda, asi si o tom ještě něco přečtu.
"Nesmíte dávat průchod tomu americkému zlozvyku, doktorko Campbellová. Netoleranci vůči jiným myšlenkám. Lidé by měli být pragmatičtí. V mládí jsem byl horlivým marxistou. Řekl bych, že teď se ze mě stal liberál. Všichni se vyvíjíme."
"Neřekl někdo kdysi, že kdo není ve dvaceti marxista, nemá srdce, a kdo není v šedesáti konzervativec, nemá mozek?"
Vždycky naprosto obdivuju integraci informací do příběhu a tady to taky byla skvělá práce. Samozřejmě nemůžu říct, jak přesný byl popis různých metod genetického inženýrství, ale autor si o tom očividně musel zjistit dost na to, aby to sám chápal, a to se vždycky cení. Spojujme příjemné s užitečným častěji a příště mi někdo vysvětlete třeba integrály na pozadí jiné skvělé detektivky. Nebudu proti.
Jediné, co mi na Pánovi ohně vadilo, je romantická zápletka. Nebudu spoileřit, ale když hlavní hrdinku co druhou kapitolu "zaplavuje touha", tak se to postupně stává dost nesnesitelné. Navíc jsem zahořklá stará panna, co nikomu nic nepřeje, takže si myslím, že by se to obešlo i bez toho. Příběh se odehrává ve velmi krátkém časovém úseku, na kterém snad nebylo nutné vytvářet tak dramatický vztah-nevztah. Série čínských thrillerů bude mít ještě pět dalších dílů, místa na nějaký relationship development bude víc než dost.
Nedávno vyšel druhý díl, Čtvrtá oběť, která stojí za koupení nejen kvůli velmi otevřenému konci Pána ohně, ale taky kvůli další krásné obálce. Doufejme, že nakladatelství HOST nebude v nejbližší době měnit grafika, ráda bych doma měla celou šestidílnou tapiserii čínských obálek.
Citace: MAY, Peter. Pán ohně. 1. vyd. Brno: Host, 2015, 437 s. Čínské thrillery. ISBN 978-80-7491-235-1.
Žádné komentáře:
Okomentovat