V druhém díle prdíme na Kapaka Raimiho a podíváme se na dalšího obyvatele Města - Ala Jeeryho. Ano, čte se to jako Alžír. Pracuje v Kardinálově Gardě, je to sirotek a vyléčený alkoholik, takže na Město docela slušňák. Jednoho dne najde v Kardinálově soukromé pitevně svou holku a Kardinál je tak štědrý, že ho nechá její vraždu osobně vyšetřovat. Což zní sice fajn, ale jakmile se o vás začne zajímat Kardinál, tak končí veškerá sranda, protože to nikdy není jen tak.
Minule jsme od Darrena dostali gangsterku, teď nám servíruje detektivku. Není to Nesbo ani Larssen, ale potěší. Zaručeně potěší. Každou kapitolu na vás vyskočí něco nečekaného, co příběh otočí o 180 stupňů. Shanovské zvraty mám strašně ráda a dlouho vás budou bavit, ale časem mi to přišlo únavné a matoucí. Vůbec by nevadilo, kdyby kniha byla o pár kapitol kratší, i když takhle to taky velkou škodu nenadělalo.
Všude tvrdí, že díly trilogie Města na sebe nenavazují, ale to není tak úplně pravda. Horizont a Procesí se odehrávají ve stejné době, jeden na pozadí druhého, a ze začátku do sebe opravdu nezasahují. Ovšem na konci Horizontu je část, která vám prostě bude připadat hrozně blbá, pokud jste nečetli Procesí, ve kterém je vysvětlena veškerá mystická podstata Města. Na Darrenovi miluju jeho vymakané pointy, ale tohle bylo tak trošku odfláknuté. Vysvětlení zhuštěné do dvou stránek vám prostě nemůže stačit, když tomu předtím musel věnovat celou jednu knihu. Čekala jsem od něj trošku lepší cross-over těch dvou dílů, protože vím, že to umí. Dlužíš mi jeden promakanej konec, Darrene!
Nejvíc se mi ovšem líbila barva hlavní postavy. Protože jsem multikulti sluníčko z Cermanovy letky, tak jsem musela neskonale ocenit, že je to černoch. Ne vážně, myslím, že jsem nikdy nečetla knihu, kde by byl hlavní hrdina černý. Není to tak trochu nefér, když je tohle etnikum tak velká část světové populace? A vzhledem k historii západních civilizací by si tu pozornost i docela zasloužili, i když by to nebyl úplně dostatečný payback. Každopádně bych ocenila víc hlavních rolí svěřených do rukou černochů, asiatů (např. Pán ohně, to bylo fajn a recenze coming soon), homosexuálů, žen, postižených (a prosím už žádné další zromantizované aspergery), židů, muslimů, transsexuálů a všeobecně všeho, co není cis white straight male. Začíná to totiž být nuda. Chci pestrost a variabilitu!
Poslední věc, kterou Darrenovi pochválím, je epilog. Krásné psycho, výborné zakončení. Aspoň v té poslední kapitole mi dopřál trochu své geniality. Díky za to, příště chci víc.
Jelikož se účastním jakési akce Čteme Darrena Shana (viz pravý okraj blogu), tak se v nejbližší době můžete těšit i na recenzi třetího a závěrečného dílu trilogie jménem Město hadů. Recenze na první díl je here a na závěr se můžete pokochat pohledem na všechny tři lásky pohromadě.
Skvělá série *.* Dokonce se odvážím říct, že snad i lepší jako sága Darrena Shana. Tedy alespoň pro mě. Četla jsem to v létě a opravdu si mě tyhle tři knihy dostali natolik, že na ně budu v opravdu dobrém smyslu vzpomínat.
OdpovědětVymazat